Snadná cesta k zvýšení zisku ve službách

Chcete, aby vaše firma prosperovala? V tom případě nepodceňujte názory svých zákazníků. Pokud váš byznys stojí právě na nich, nezbude vám, než si je hýčkat a průběžně zkvalitňovat služby. Podle výzkumů se o negativní zkušenost podělí zákazník zhruba s trojnásobným počtem přátel než je tomu u pozitivní zkušenosti. Jde o uznávaný argument, který svědomití podnikatelé nepodceňují.

Zpětná vazba ze strany zákazníků je budoucnost firmy klíčová. Některé služby dokonce díky tomu dokáží změnit fungování celého odvětví – hezkým příkladem je Liftago. Díky hodnocení zákazníků se podařilo eliminovat špatné taxikáře.
Kdo o tom pochybuje, nechť se zamyslí nad tím, proč finanční instituce, mobilní operátoři, IT firmy a množství dalších poskytovatelů služeb provádí průzkumy spokojenosti zákazníků. V praxi se zpětná vazba zjišťuje prostřednictvím telefonického dotazování, mystery shoppingu či jiných marketingových metod.
Praxe však ukázala, že zákazníci často na přímý dotaz nedokáží upřímně vylíčit negativní zkušenosti. V důsledku toho bohužel nedochází k předání cenných informací, které lze využít ke zlepšení kvality služeb. I tento problém lze naštěstí vyřešit, a to pomocí online dotazníků či follow up e-mailů. Což potvrzuje, že v dnešní době platí spíše „co na srdci, to na klávesnici“.
Pozor, zpětná vazba mezi klientem a poskytovatelem služby má mnohem větší význam, než jste si možná doposud mysleli. Tím, že se zákazníka zeptáte na jeho názor, automaticky prohlubujete vzájemný vztah.

Neplýtvejte časem a ptejte se na důležité věci
Podstatné je, aby otázky směřované na zákazníky byly smysluplné. Ptejte se konkrétně a přímo. Zpětnou vazbu zároveň využijete při rozhodování o odměnách zaměstnanců. Odměníte ty, kteří byli hodnoceni pozitivně a naopak pokáráte negativně hodnocené. Možná se vám tento způsob odměňování jeví jako příliš tvrdý, ale opak je pravdou. Na druhou stranu buďte shovívaví a nedělejte závěry na základě jediného negativního komentáře.

Negativní zpětná vazba má cenu zlata
Někteří podnikatelé se negativní zpětné vazby bojí jako čert kříže, protože ji berou jako selhání. Ve skutečnosti jde o cenný zdroj informací, na základě kterého lze spoustu věcí zlepšit. Smíříte-li se s tím, že ne vždy obdržíte pouze pozitivní ohlasy, máte našlápnuto k lepším zítřkům.
Na negativní komentář nikdy nereagujte emotivně, byť bude hrubý či dokonce urážlivý. Snažte se zůstat v klidu a uznejte chybu. Samozřejmě se může stát, že chyba na vaší straně nebude – i v takovém případě dejte zákazníkovi najevo, že si jeho názoru vážíte. Kdo ví, třeba vás dále doporučí i navzdory negativní zkušenosti, čistě jen díky vašemu vstřícnému jednání.

Zpětná vazba jako integrovaná funkce v rezervačním systému
Jako praktický příklad můžeme uvést rezervační systém SuperSaas, který disponuje množstvím užitečných funkcí – například automatickým upozorňováním na objednané termíny přes email nebo SMS. A mimo jiné také možností zasílání zmíněných follow-up e-mailů, které spočívají v zaslání emailu s dotazem na kvalitu služeb v zadaném intervalu po uskutečnění rezervace.
Pro více systematickou zpětnou vazbu můžete využít integrovanou funkci vytváření formulářů rovnou v rezervačním systému a poslat tak klientům odkaz na dotazník emailem.  Budete tak mít všechna data pohromadě.
SuperSaaS je skvělý pomocník nejen pro provozovatele sportovišť. Systém využívají také zdravotní střediska a lékařské praxe, kadeřnické salony, finanční poradci, opravny aut, fotografové, penziony a chaty, maséři… a vůbec všichni poskytovatelé služeb, kteří si zakládají na efektivním chodu firmy a umožňují zákazníkům se objednat kdykoli bez ohledu na otvírací dobu. Systém si můžete zdarma vyzkoušet i vy. Free verze je plně funkční, ale má omezení na 50 budoucích rezervací. Kdykoliv lze přejít na placenou verzi bez ztráty nastavení a dat.
A jaké jsou vaše zkušenosti se zpětnou vazbou? Využíváte dotazníky, follow-up e-maily nebo jiné metody? Přispějte svými názory do diskuze pod článkem!

Publikujeme každý den, což nás něco stojí. Označený reklamní článek zde můžete mít i vy!

Další články autora

Podnikejte v USA

Podnikání v USA aneb všechno je možné v Americe

O možnostech podnikání v USA jsem už tady několikrát psal, včetně shrnutí, že v USA je možné podnikat úplně se vším a prodávat, co vás napadne - třeba "naběračky" na sníh, které "vyrábí" sněhové koule na koulování, aby si děcka třeba nezamokřily rukavice :-)

Je to asi dva měsíce, kdy jsem prováděl SEO test na "podnikání v USA" a testovací příspěvek jsem stáhnul, aby tady na blogu nezavazel. Dopadlo to docela dobře a ověřil jsem si, že kdo umí, tak dokáže lehce "prokličkovat" vyhledávacími algoritmy Googlu i bez placení nějaké firmě s rádoby SEO specialisty (asi každý Web vývojář ví, o co se jedná).

(Na Seznamu to není až tak jednoduché, neboť ten je úplně jiná "garda" a zřejmě bez zaplacení pořádného "bakšiše" za zápis v jejich katalogu firem změna pozice ve vyhledávači není tak jednoduchá, hahaha.)

Jak ale několik lidí požadovalo, tak zde uvádím alespoň základní linky z daného příspěvku, nyní bez veškeré té SEO omáčky, jak byla minule. Snad to tedy bude někomu k něčemu - minimálně alespoň k zamyšlení, jak je to přesouvání krabic (i bez firmy v USA) jednoduché, když dokážete najít kupce :-)

Podnikání v USA:

Strávil jsem tedy pár hodin "podnikáním v USA" anóbrž hledáním, jaké jsou výhody založit si na podnikání v USA lokální firmu přímo v US. Chápu základní výhody firmy v USA, ale myslím, že pro standardní podnikání pomocí Internetu není žádná lokální firma nutná.

Pracuji-li třeba jako "software contractor", tak sídlo můžu mít kdekoliv, třeba na Cayman Islands, bankovní převody z/do USA fungují bez problémů, podobně jako prodej přes Web, či přijímání hovorů z US na vaše lokální americké číslo, přičemž sedíte někde v Beskydech. V rámci business víza navíc lze cestovat do USA relativně bez problémů, takže ani krátkodobá práce (třeba instalace, či vyškolení) přímo u zákazníka v USA není problém i při neexistenci lokální firmy.

(Jasně, existují výjimky, když např. indická firma chce vyhrát nějakou státní zakázku, tak většinou založí lokální firmu v USA - zpočátku třeba jen s 1-3 americkými zaměstnanci, kteří zvedají telefony, a zbytek tzv. "americké firmy" sedí někde v Bangalore, odkud dodává zboží, či služby do USA.)

Blogy a servery o podnikání v USA:

Na co jsem ale při svém hledání narazil je množství čechoameričanů v USA, kteří provozují web stránky o USA a snaží se nějakým způsobem pomáhat všem, kteří s podnikáním v USA začínají nebo o něm uvažují. Za všechny stojí za návštěvu:

Podnikání v USA
(Blog českého podnikatele v USA s informacemi a nápady o tom, jak podnikat v USA, včetně praktických ukázek realizace)

Podnikání v Americe
(Weblog o možnostech a způsobu podnikání v USA)

Život v USA
(Jak jde život za velkou louží, aneb imigrantův deníček)

Plno dalších firem nabízí krome tipů a rad na podnikání v USA, také právní pomoc, popř. poradenské služby v USA a zastupování společností. Najdete i užitečné publikace o podnikání pro české společnosti ke stáhnutí zdarma, např. pěkně zpracovaný dokument pro všechny zájemce Podnikání v USA - Stručný průvodce pro české společnosti.

Chcete-li pracovat nebo podnikat v USA, tak najdete mnoho dalších zdrojů, jako je např. inzertní server - Podnikání v USA, Amerika, Spojené státy Americké nebo Práce v USA, popř. nápomocné může být i některé diskuzní fórum, např. Praca, cestovanie a pobyt v USA.

Další zdroje pro české exportéry:

Informace o podnikání v USA pro české exportéry poskytují i významné vládní instituce, jako je např. Generální konzulát České republiky v Chicagu.

Zahraniční poptávky, projekty a tendry nejen v USA nabízí vládní agentury na podporu zahraničního obchodu a investic, jako je CzechTrade, který má přímo v USA centrum na podporu spolupráce s firmami v USA. Další významnou agenturou na podporu podnikání a investic podporující investice USA pro ČR je i CzechInvest.

Podporu podnikání v USA nabízí i Velvyslanectví ČR v USA, kde najdete např.:

- nabídky spolupráce při vstupu na americký trh,
- poptávky po českém zboží v USA,
- právnické služby v USA,

Na mnoha českých portálech zaměřených na ekonomiku, podnikání a export do USA, EU i do dalších zemí, najdete plno doplňujících informací. Viz např. BusinessInfo.cz - sekce Spojené státy americké, kde najdete nabídky z on-line databáze aktuálních zahraničních poptávek, včetně poptávek na zboží i služby z USA.

(Před měsícem byla třeba poptávka z USA na skleněné knoflíky, klavírní učebnice s CD, nyní je jedna z posledních publikována US poptávka na foukané ozdoby a bižuterní komponenty pro prodej v USA.)

Závěrem základní pravidlo obchodu:

Takže kdo chce podnikat v USA, tak ví, že stačí jen trochu pohledat, po jakém zboží je v USA "hlad", čili poptávka, poté najít výrobce v ČR (nebo v Číně, chcete-li), který by byl schopen zboží pro USA vyrobit, a reálný business v USA je zde.

Fakt vás to ještě nepřešlo? Myslím ten mamon po zbohatnutí a penězích? Tak tedy hodně štěstí a s chutí do toho, když vás to baví a bude bavit :-)

Rozhovor s taxikářem, jakého v Praze nepotkáte. O Silicon Valley ví vše.

San Francisco (Od zpravodaje Technet.cz) - Revoluční systém taxíků, zákulisí "odborných" konferencí i nárůst mladých startupistů... Řidič limuzíny mě během hodinové jízdy seznámil se svým pohledem na současné Silicon Valley. Po všech těch uhlazených marketingových akcích to byla osvěžující dávka reality...

Řidič limuzíny mě dovezl před budovu Google. Po cestě jsme stihli probrat nejen nový systém taxíků, ale i jeho pohled na Silicon Valley. | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

Během květnové konference Google I/O jsem se ocitl v časové tísni a potřeboval jsem se narychlo dostat do Mountain View, asi hodinu autem od centra San Francisca. Abych stihl domluvený rozhovor, objednal jsem si taxíka pomocí u nás zatím neznámé aplikace Uber.

Přepis rozhovoru zachycuje názory konkrétního jednotlivce, nejde o oficiálního zástupce žádné z uvedených firem.

Už po deseti minutách hovoru mi bylo jasné, že pan řidič má radost, když mi může říci něco nového. A protože dosud se se mnou v San Franciscu bavili jen samí odborníci na PR, byly jeho postřehy o technologických firmách v Silicon Valley příjemně nekorektní. Dlouho jsem neváhal a požádal jej o rozhovor.
Nevadilo by vám, kdybych si naše povídání nahrál? Pohled na Silicon Valley očima taxikáře...Nevadilo. A mimochodem, nejsem taxikář, jsem řidič limuzíny.
Aha, omlouvám se. Zajímá mě třeba služba Uber, pomocí které si vás zákazníci objednávají.Uber se teď rozšířil do všech velkých měst v Americe. New York, Boston, Chicago, Miami... A začalo to u nás v San Franciscu. Funguje to tak, že si na svůj smartphone nahrajete aplikaci Uber. Průvodce se zeptá na vaše údaje, číslo kreditní karty... A kdykoli potřebujete auto, stačí v aplikaci zadat požadavek a systém automaticky kontaktuje řidiče, který je vám nejblíž. Takhle mu to pípne a řidič má pak 15 sekund na odpověď. Je to velmi rychlé, průměrná doba čekání na auto Uber v San Franciscu je tři minuty. Kdekoli ve městě.

Revoluce: místo taxíků osobní šofér pro každého

To je opravdu rychlé. Kolik řidičů už je do služby zapojeno?Je tu už pět set aut, které jezdí jen přes Uber. Taxikáři se ale proti službě Uber bouří a snaží se ji různě napadat u soudu. Na nějakou dobu byl Uber v některých městech i zakázaný, ale pak se to prolomilo. Podpora veřejnosti je ohromná, zkrátka proto, že taxikáři jsou obvykle příšerní. Když je vás třeba víc, dva tři zákazníci, a jedete na různá místa, taxikář vás odmítne. Pokud je to moc krátká jízda, někdy vás obyčejný taxikář nevezme. A samozřejmě pověsti taxikářů nepomáhá, že někteří jezdí jako blázni, nejsou zrovna nejčistší...

Služba Uber umožňuje snadnou objednávku vozu přímo z mobilního telefonu. Celý proces je nezvykle rychlý a transparentní. "Osobní řidič pro každého," zní trefný slogan Uber.com.

A Uber si svoje řidiče prověřuje?Přesně tak, děláte u nich pohovor. Proces trvá asi měsíc. Součástí procesu je třeba test orientace - řeknou vám, abyste se dostali z Moscone centra k Muzeu moderního umění a musíte vysvětlit a zdůvodnit tu trasu pro různé časy toho kterého dne. Otázek je hodně, a pokud neuspějete na 85 %, nemůžete pro Uber řídit. Také nesmíte mít více jak jednu pokutu za nepřiměřenou rychlost, zpětně si vás prověřují, je to velmi podrobné. A především, každý zákazník zpětně ohodnotí toho řidiče, který jej vezl. Takže pokud nějaký řidič vytrvale dostává nízké známky, Uber mu jednoduše přestane požadavky posílat.
Jak to funguje s placením?Uber je skvělý. Peníze od zákazníků mi posílá jednou týdně. Berou si 20 % z částky. Ale to není vůbec špatné, protože máte naprostou jistotu, že peníze dostanete – převádějí se přímo z kreditní karty zákazníků. Uber vám taky dá tenhle smartphone (ukazuje na iPhone na přístrojové desce). Celkově si denně vydělám za osm hodin asi 400 dolarů. Uber si z toho vezme pětinu, tedy 80 dolarů, což je férová částka. Taky si platím vlastní benzin, což mě vyjde na 40 dolarů denně. Takže když takhle řídíte šest dní, už máte vyděláno na nájem v centru San Francisca, což je relativně drahé město.
Říkal jste, že běžný taxikář nevezme více lidí…Nevezme obvykle více lidí na různá místa. Ale Uber to spočítá, není žádný problém. Taky neexistuje minimální nebo maximální vzdálenost – vezmeme vás o ulici dál nebo do vedlejšího města. Vím o kolegovi, který vzal zákazníka až do Santa Barbary, asi pět hodin jízdy. Víte, viděl jsem starou paní s chodítkem, jak se snaží zastavit taxi, a nikdo nezastavil, protože nechtěli skládat to chodítko. Tak jsem šel, zastavil jsem jí taxíka, ale když zjistili, že je to pro ni, nechtěl ji vzít. Asi taky proto, že starší zákaznice platí přesně částku, kterou jim řeknete, žádné dýško. Neměla Uber účet, takže bych ji nemohl vzít ani já, ale nakonec jsem ji vzal zadarmo, ono to bylo jen pět ulic.

Taxi si uživatel objedná skrze aplikaci Uber a na mapě okamžitě vidí, které auto se k němu blíží, kdy k němu dorazí, kolik bude platit apod.

Takže limuzíny Uber nemůžete bez aplikace a účtu Uber vůbec přivolat.
Ano, je to aplikace pro iPhone nebo Android a postará se úplně o všechno. A lidé si na to velmi rychle zvykli, v San Franciscu se to rozšířilo raz dva. Lidé to vyzkouší jednou, jsou spokojení, doporučí to přátelům a už nikdy si nepřivolají normálního taxíka. Cena je přitom prakticky stejná jako u taxíku. Možná o pětinu dražší, ale pohodlí je výrazně vyšší. Třeba okamžitě vidíte, kde je taxikář, jak dlouho bude cesta trvat, kolik bude stát, všechno. To je důležité pro lidi, co potřebují stihnout letadlo nebo potřebují někoho vyzvednout. Stačí stisknout tlačítko a vidíte, kde váš taxikář je, dokonce i to, jak vypadá a jak jej ostatní cestující ohodnotili.
Vidí i řidič obrázek a hodnocení cestujícího?Ano, vidím jeho jméno, hodnocení a telefon. Je to velmi šikovné. Cestující hodnotí řidiče a řidič zase cestujícího. Já tedy všem cestujícím dávám stoprocentní hodnocení, nikdy jsem neměl problém. Na Nový rok jsem vezl dva hodně opilé chlapy, ale to se dá pochopit. Nový rok je nejnáročnější a nejvýdělečnější čas pro taxikáře. Během jednoho dne jsem vydělal dva a půl tisíce dolarů (cca 50 tisíc korun, pozn. red.), prakticky jsem se nezastavil. Pak je ještě náročný Den matek, Valentýn… No a pak každý pátek a sobota, mezi desátou a třetí. Doufám, že budete mít Uber brzy i v Česku. Je to mezinárodní fenomén a podmaňuje si Evropu.

Muži se dívají celou dobu na mobil, ženy si stěžují na šéfy

Kde teď vlastně jsme?San Carlos, vyjeli jsme ze San Francisca. V podstatě je to spojité město, říká se tomu také Poloostrov (Peninsula).
Říkal jste, že cestou zpátky se stavíte před Facebookem…Ano, určitě nepojedu zpátky do San Francisca s prázdnou. Vyhodím vás v Googlu, popojedu před Facebook a někoho tam naberu.

Jakožto řidič limuzíny se James denně dostává do styku s lidmi ze Silicon Valley.

Říkáte tedy, že u Facebooku je větší poptávka po taxíku?Přesně tak, i když nevím proč. Prostě mám takovou zkušenost. Jednou jsem někoho vezl do Facebooku a čekal jsem tam na něj, abych ho zase dovezl do San Francisca. A těch 45 minut, co jsem tam čekal, jsem měl jednu poptávku za druhou. Takže od té doby vím, že před Facebookem nikdy nečekám déle jak 10 minut.
Jezdíte často do Googlu?Ano, najímají hodně inteligentních lidí. A všichni jsou velmi mladí, všichni pod 35 let. Facebook je ale ještě mladší. Do Facebooku jezdí lidé kolem dvaceti let, rozhodně pod třicítkou, docela dost lidí z Asie, Indie, Číny apod.
A baví se s vámi, když s vámi jedou?Ano, baví, tedy především dívky. Ty jsou mnohem společenštější. Hodně mužů stráví celou cestu jen s telefonem v ruce a něco vyřizují. Ve všech technických oborech pracuje mnohem víc mužů než žen. Všude. Často mi některé dívky říkají, že jejich šéfové nedávají ženám stejné příležitosti jako mužům. Nedostává se jim stejných odměn a také je pro ně těžší šplhat v kariérním žebříčku. Říkají to často. Přitom jsou to nesmírně chytré holky s technickým vzděláním, ze Stanfordu apod. Nádherné a k tomu chytré. Myslím, že ten šéf mohl být ve škole pěkný šprt a holky se s ním nebavily, takže on teď neví, jak se bavit s nimi, i když by mohl.
Máte pocit, že se to mění?Z toho, co slyším, to vypadá, že ne.

Lesk a bída Křemíkového údolí

Co říkáte na to, jak si zaměstnanci technických společností žijí?To je celkem známé, hlavně u toho Googlu. Starají se jim o praní… Víte, většina těch mladých kluků chce žít ve městě (San Franciscu, pozn. red.) a do práce jezdí autobusem. Ale ti, co žijí přímo v Mountain View, si libují, že se tam můžou zadarmo najíst ráno, v poledne i večer, Google jim vypere. A Facebook je na tom podobně, co já vím. Snaží se je udělat šťastnými. Jídlo je prý výborné. Já si myslím, že firmy se tím také snaží udržet své zaměstnance neustále v práci. Nikdy jim nekončí práce, nikdy nemusejí odejít z budovy.
Jaké další společnosti jsou podle vás významné?Třeba Genentech a samozřejmě Twitter. No a pak támhle máme Oracle a Cisco, to jsou obrovské společnosti. Oracle má největší konference ze všech – Open World. Jezdí tam každoročně padesát až sedmdesát tisíc lidí. Trvá to celý týden, zaberou prakticky všechny hotely ve městě. Nenajdete prakticky jediný pokoj, jediné taxi, jedinou volnou restauraci. Vědí, jak lidi nalákat, poslední den konference je tam vždycky nějaký koncert – zpěváci a kapely za miliony dolarů, jako je Elton John, Rolling Stones, Black Eyed Peas. Díky tomu, že mám jako řidič vstup na konferenci, jsem tyhle koncerty taky viděl. A taky jsem se tam pořádně najedl, zatímco jsem čekal na ty manažery, které jsem vozil.
Další velká konference je pořádaná firmou Salesforce. Těm nestačí ani Moscone Center, potřebují místo pro asi sto tisíc lidí. A taky najímají kapely, myslím, že všichni se snaží rezervovat si Rolling Stones. Chtějí potěšit svoje obchodníky, takže je takhle ukecávají. Z vnějšku mi přijde, že tyhle konference jsou spíš pro zábavu než pro výměnu nějakých odborných informací. No a třeba na konferenci PlayStation před pár měsíci, tam byla samá zábava, to už k tomu patří, samí mladí kluci. A ti chlastají jak střelení. Kolem Moscone Center je pak večer spousta krásných holek, co rozdává letáky – jsou to striptérky, protože vědí, že tam je jejich cílovka – vývojáři her.
Jak vůbec lidé v San Franciscu vnímají technologické firmy kolem sebe? Vnímají běžní občané sami sebe jako součást Slicon Valley?Myslím, že spíš odděleně. Poslední dobou vozím hodně lidí z technologických firem, ale pořád převažují investoři, právníci, bankéři a finančníci. A tihle seriózní pánové jsou velmi překvapení, když si patro v centru města, v prestižní budově, pronajme nějaký startup. Pak mi říkají, že jsou tam s nimi v budově samí dvacátníci v džínách a tričku, což je pro tyhle chlápky v drahých oblecích nepochopitelné. Je to ohromná změna, to tu před patnácti lety nebylo.
Silicon Valley se proměnilo během roku 2000, během éry dot com, ale to nebylo vůbec v San Franciscu, to bylo tady dole na jih od města. Ale teď se spousta technologických firem stěhuje do města zpátky. Pokud vím, město jim nabízí, že pokud se do města přestěhují, nemusejí platit daně (tzv. tax break, pozn. red.). Město tak chce znovu zkulturnit oblasti města, které jsou v hrozném stavu. Všude kolem ulice Market Street se stěhují technologické firmy. Spolu s tím se zde stavějí i nové budovy s byty pro zaměstnance těchto technologických firem. Takže technické firmy jsou obyvateli San Francisca vnímány pozitivně alespoň v tomhle ohledu. Jsou tu nová volná místa i nová výstavba ve městě. Nevýhodou ale je, že to tlačí vzhůru cenu nájmu. Ceny šly nahoru skoro dvojnásobně, z nějakých 1 200 dolarů na 2 300 dolarů za malý byteček u Market Street. Ale většina lidí v San Franciscu si na to vydělá, mají dobré platy, samozřejmě nepočítám bezdomovce.
Někdo jako já, řidič limuzíny, musí pracovat přesčas nebo si najít ještě druhou práci, aby zaplatil život v San Franciscu. Ale čím déle žijete ve městě, tím lépe pro vás, protože tu máme regulaci nájemného a nemůžou vám nájem jen tak zvyšovat. Dokud se neodstěhujete, platíte stále stejně. San Francisco je přátelštější k nájemníkům než k majitelům bytů. Je skoro nemožné někoho vyhodit z bytu. Není to tak úplně fér. A pak jsou tu samozřejmě bezdomovci. V San Franciscu je jich velké množství. Když nemáte práci a jste na ulici, dostanete poukázky na jídlo (tzv. foodstamps, pozn. red.). Každý měsíc je to 200 dolarů, což není mnoho, ale dá se s tím přežít. A pak je tu asi 400 dolarů obecné podpory (General Assistance, pozn. red.), to pořád není dost na to, abyste si pronajali pokoj. I ten nejhorší hotel na 6^th Street stojí 200 dolarů týdně.
Poslední otázka, než dojedeme na místo: co říkáte na pokusy Googlu a dalších firem o rozšíření auta bez řidiče?Ani náhodou, do toho bych nesedl. Já chci řidiče. Ale dokážu si představit, že to pro taxikáře bude časem významná konkurence.

          Autor: Pavel Kasí 
 

Czech Business Club ve Spojených arabských emirátech

Platforma českých podnikatelů působících ve Spojených arabských emirátech pomáhá při prezentaci českých výrobců i při jednáních s místními úřady.

Česká podnikatelská komunita ve Spojených arabských emirátech neustále  roste, žije a vyvíjí se a proto myšlenka založení klubu získala oficiální  formální rámec. Pod záštitou Českého zastupitelského úřadu v Abu Dhabi, s významnou podporou státní agentury Czechtrade a v neposlední řadě díky podpoře JUDr. Pavla Foubíka ze společnosti BRUDRA (stávající prezident CBC), se ustanovil na konci května 2014 Czech Business Club – tedy Český podnikatelský klub, který by měl svým členům poskytovat důležité zázemí při obchodních činnostech ve Spojených arabských emirátech a jednáních s Dubajskou obchodní komorou. V současnosti sdružuje celkem 20 českých firem sídlících ve Spojených arabských emirátech.

Czech Business Club by měl plnit několik funkcí – jednak by to měla být platforma pro setkávání českých podnikatelů, na které by se měli poznávat a navazovat přátelské vztahy. Také by to měla být příležitost pro předávání konkrétních informací, které jsou důležité pro byznys v SAE. Už nyní se plánují další setkání na následující měsíce i rok 2015.

Czech Business Club by brzy měl dostat i svou další velmi formální podobu – bude zapsán do dubajské obchodní komory. Pro klub je důležité spolupracovat i s dalšími kluby a subjekty, které působí zde ve Spojených arabských emirátech a je naděje, že se klubu brzy podaří jeho zařazení do oficiálních struktur v rámci Emirátů.

Realizaci této vize napomohlo zahajovací jednání s Dubajskou obchodní komorou, na kterém Czech Business Club  v květnu 2014 zastupoval JuDr. Pavel Foubík ze společnosti Brudra a PhDr. Roman Míšek, zástupce agentury Czechtrade v Dubaji. Další jednání na toto téma jsou plánována na listopad 2014 na půdě CBC.

Czech Business Club je na začátku své cesty a jeho členové doufají, že jejich aktivity budou inspirací pro spolupráci českých podnikatelů i na jiných trzích.

Více informací: http://www.cbcdubai.cz/

Sociální sítě Miloše Čermáka: Extremista s pexesem

• Rastislav Turek byl po dvacítce jedním z nejúspěšnějších expertů na internetovou bezpečnost na Slovensku.
• Jeho nová americká firma Pexeso bude analyzovat videoobsah na internetu.
• Pexeso chce konkurovat Googlu, mezi jeho první zákazníky patří NASA.

Slovenský expert na internetovou bezpečnost Rastislav Turek nyní rozjíždí v San Francisku firmu Pexeso, která má ambice konkurovat Googlu.

autor: Archiv Rastislava Turka

Sedí na zahrádce podniku, o kterém bychom v Praze řekli, že je "hipsterský". Ale v San Francisku jich takových jsou stovky. Čajovna s názvem Samovar je jedním z nich.

Pět minut chůze od slavné Powell Street, kde turisté nastupují do retro tramvají šplhajících do prudkého kopce. Ale tady v parku Yerba Buena Gardens není po turistech ani památky. Na čaje s legračními názvy a rafinovaně vyhlížející sendviče sem chodí zaměstnanci z okolních firem a kanceláří.

Když Rastislava Turka pozdravím, zaklapne knížku, kterou čte. A začneme se hned bavit o literatuře. Málem ani nestačím dosednout, a už mi vášnivě líčí, jak četl životopis Edisona a jak je z něj nadšený. "Všichni dneska blázní z Tesly a o Edisonovi si myslí, že vlastně žádný geniální vynálezce nebyl. Že ani žárovka původně nebyla jeho nápad. Ale on ten nápad dokázal proměnit v dokonalý, fungující výrobek, který se desítky let prakticky nezměnil. V tom byl nepřekonatelný. Můj hrdina je Edison!" říká.

Co se týče čtení, je tenhle třicetiletý Slovák podobně systematický jako v mnoha dalších věcech, které dělá. Stanovil si "kvótu", kolik knížek chce letos přečíst, a teď ji samozřejmě musí splnit. Stejně jako závazek, že od loňského do tohoto prosince ani jeden den nevynechá běh. Nebo jako před časem, kdy se zase rozhodl, že bude 90 dní jíst jenom jablka. Když mi o tom jeho pohledná americká přítelkyně vypráví, tvrdí, že to bylo naprosto bláznivé. Tři měsíce jíst jenom jablka!

Ale Rasty, jak mu většina známých nejen v Americe říká, prostě rád testuje svou vůli. Mimochodem, před pěti lety měl dvojnásobek své současné váhy.

Vypadal jako takový normální tlustý ajťák. I když "normální" není v jeho případě asi ten správný přívlastek.

Dal o sobě vědět jako dvacetileté zázračné dítě s vlnitými vlasy, které dokázalo vylekat Slováky tak, že si od něj nechal radit i tehdejší ministr financí. Turek byl ve dvaceti a něco jedním z nejúspěšnějších slovenských expertů na počítačovou bezpečnost. Vybudoval v tomto oboru prosperující firmu, kterou následně prodal. Neopomene podotknout, že mu to na mnoho let dalo finanční nezávislost.

Krátce pracoval v Silicon Valley v Googlu. Ale korporace ho nelákala, chtěl rozjet vlastní byznys. A věděl, že jestli je někde na světě snazší mít v technologickém byznysu úspěch, pak na západním pobřeží USA.

Konkrétně v San Francisku a okolí.

Firma Synopsi ještě sídlila na Slovensku a on "dojížděl" do Ameriky jednat s potenciálními klienty, partnery či investory. Současná firma Pexeso je už kompletně americká. A Rastislav Turek dva roky v San Francisku bydlí.

Na Slovensku prý už nemá nic. "Ani bankovní účet," usmívá se. Vytahuje slovenskou občanku a ukazuje adresu: "Bratislava, Staré Mesto." Využil zákona, určeného hlavně pro bezdomovce, a nechal si zapsat trvalý pobyt na městském úřadě.

"Nechci zpátky do Evropy. Já si fakt myslím, že to tam nedopadne dobře. Stačí se podívat, co se teď děje kolem přistěhovalců. Lidé zešíleli, jsou vystresovaní, spousta mladých lidí je bez práce. Dřív nebo později jim dojde trpělivost. Zvlášť když to člověk pozoruje zvenku, jde z toho strach."

Jakoby na potvrzení téhle apokalyptické vize se hlasitě rozhouká siréna. Rasty se podívá na hodinky. "Poledne, první úterý v měsíci. Zkouška sirén," řekne. Vida, ona se zase ta Amerika od Evropy tolik neliší. I když my zkoušku sirén máme až ve středu.

Firma Pexeso chce být takový "Google pro video". Prostě místo klíčového slova zadáte "vyhledávání" nějakého videozáznamu. Nemusí být dlouhý, stačí pár vteřin.

A Pexeso vám řekne, kde všude se tohle video objevilo. Nejen například na YouTube, ale také na Facebooku, všech možných videoserverech nebo na blozích. A zároveň získáte analýzu, kolikrát si ho na těchto stránkách lidé pustili. To je velmi zhruba popis nápadu, který chce Rastislav Turek "přetavit" v San Francisku v úspěšnou firmu.

Nástroj nebude nikdy určený pro běžné uživatele, ale pro profesionální klienty. Producenty obsahu, filmové či televizní společnosti, reklamní agentury. První využití napadne každého, je to samozřejmě hledání videí, která se na webu šíří nelegálně. Ale podle Turka to není hlavní důvod, proč Pexeso budí mezi potenciálními klienty zájem.

Mezi prvními klienty je třeba NASA, které šíření jejích videí nevadí. Naopak ho podporuje. Ale chce znát statistiky, jak jsou konkrétní videa úspěšná. Taková čísla k dispozici nemá, protože na stránkách NASA se na ně dívá jen zlomek všech diváků.

"Dneska nikdo neumí změřit skutečnou viralitu videí. Víme, že nějaké má třeba na YouTube dvě stě milionů zhlédnutí. Ale už nikdo nespočítá, kolik jich má jinde. My to budeme umět."

Budoucí čas je důležitý. Zatím na serverech Pexesa běží pilotní verze, kterou využívá zadarmo pár prvních zákazníků. Další stovky prý netrpělivě čekají.

"Původně jsem vůbec netušil, zda o to bude zájem. Po zkušenostech s předešlou firmou jsem se bál, že budeme mít problém zákazníky sehnat. Ale ono někdy před rokem se na trhu něco stalo a najednou jako by se všichni zbláznili. Video zajímá každého. Takže jsme v opačné situaci. Máme spousty netrpělivých potenciálních zákazníků, ale ještě ne finální produkt, který bychom jim mohli nabídnout."

Na tom teď pracují vývojáři v sídle Turkovy firmy, nedaleko od místa, kde jsme spolu obědvali.

"Musíme se porovnávat s Googlem, ne nějakou malou firmou. Nemůžeme pokrývat jen pár procent YouTube nebo pár procent Facebooku. Musíme umět pokrýt sto procent webu. Skoro každý dneska tvrdí, že dělá big data, ale je to zlomek toho, co musíme umět zpracovat my. Miliardy videí, petabyty dat. To představuje ohromné nároky. Na technologie, na lidi, tím pádem na finance."

Podle Turka dnes Pexeso nemá konkurenci. "Což potvrzuje i fakt, že jsme za 15 měsíců existence firmy získali patnáct nabídek na koupi nebo převzetí. První dva týdny po založení," říká. Ale zatím prý všechny nabídky odmítli. "Kdyby nás koupil někdo jako Google, tak nás zaintegruje jako jednu ze svých mnoha služeb. A o to nemám zájem. Chci vybudovat silnou a úspěšnou firmu. Ale je příjemné vědět, že kdybychom se dostali do potíží třeba s financováním, tak tu možnost prodeje máme."

Ptám se, kdy produkt dokončí a nabídne zákazníkům. Nasadí teď úsměv, který má nejspíš natrénovaný pro investory. "Řeknu jen tolik, že se nám daří a že jsme těsně před spuštěním."

Nedokážu posoudit, jestli se Rastislavu Turkovi rodí pod rukama nový mnohamiliardový byznys, anebo Pexeso potká osud tisíců start-upů, které v San Francisku a okolí ročně vznikají. A taky zanikají. Každopádně se o většině z nich nikdy nedozvíme.

Ale Turkovo nadšení i ambice jsou sympaticky nakažlivé.

Skoro je mi líto, že mi není o patnáct let míň a nesedím tu se skeptickým, mírně unaveným novinářem středního věku já sám. A v Turkově startupovém tahu na bránu je i něco velmi symptomatického.

"Tahle oblast je extrémní. Pracují tu extrémní lidé, kteří dělají extrémní věci. To se zvenku nedá pochopit, musíte tady žít. Špatně tu fungují klasické firmy, které rostou o třicet procent ročně. Tady jsou lidé mnohonásobně netrpělivější," říká.

A zároveň dodává, že si vzájemně pomáhají a podporují se. A i když všichni touží vydělat velké peníze, tak to všechno jen kvůli penězům nedělají.

"Na Slovensku nebo v Česku se lidé paradoxně mnohem víc navzájem posuzují podle peněženky. Tady podle ambicí. Když o všechno přijdete a pořád máte tu ambici něco dokázat, je to v pořádku. To je něco, co mi vyhovuje. Doma jsem byl na místní poměry úspěšný, tady o to teprve usiluji. Když jsem sem přijel, byl jsem nikdo. A rozhodl jsem se být aspoň malou rybou v hodně velkém rybníku."

Podle svých slov má čas. Sice mu nedávno bylo třicet, takže se už do žebříčků nejúspěšnějších byznysmenů do třiceti nedostane, ale to mu nevadí. "Průměrný věk podnikatele v Silicon Valley je 34 let."

Když jsme spolu před dvěma lety dělali rozhovor o jeho předešlé firmě, měl v ní funkci s názvem CBO. Chief of Bullshit Officer. Bullshit ve smyslu "bulíků", které se věší na nos, česky řečeno. "U nás lidé nazvou bullshitem všechno, co se o milimetr odchýlí od reality. V Americe to dělá každý. Slováci a Češi jsou skvělí inženýři, skvělí zaměstnanci, dokážou udělat skvělý produkt. Co neumí, je ho prodat. A ani prodat sami sebe," říká.

Ptám se, jestli tu funkci stále má. Zarazí se a chvíli přemýšlí. "Ale jo. Pořád to tam je. Je to součást té hry, kterou jako zakladatel start-upu zahrajete. Ale teď je to tam mnohem míň než předtím," usměje se.

To je dobré se na konec rozhovoru dozvědět.

Miloš Čermák - šéfredaktor IHNED.cz

Google nečekaně mění strukturu. Má nového šéfa a stal se součástí holdingu Alphabet

• Google mění firemní strukturu, všechny projekty zastřešuje nová firma Alphabet.
• Novým šéfem Googlu se stává Sundar Pichai, dosavadní šéf vývoje produktů.
• Sergey Brin a Larry Page chtějí více prostoru na přelomové technologie.

Google Plex - Sídlo Googlu v Mountain View

autor: Otakar Schön

Google vydal překvapivou tiskovou zprávu. Oznamuje v ní jméno nového výkonného ředitele Googlu a změnu organizační struktury jedné z nejcennějších firem na světě.

Rámec nové struktury tvoří čerstvě založená holdingová společnost Alphabet, která zastřešuje Google a další "divize" Googlu, které mají působit jako samostatné firmy.

Proměnu Google Inc. na Alphabet doprovází výměna akcií Googlu za akcie Alphabetu v poměru 1 : 1 a se zachováním všech práv akcionářů. Generálním ředitelem holdingu Alphabet je Larry Page, Sergey Brin zastává funkci prezidenta firmy. Roli ředitele dceřiné společnosti Google přebírá Sundar Pichai, dosavadní šéf produktů a vývoje ve firmě, dříve vedl týmy Android a Chrome. Z Googlu zároveň odchází člen nejužšího vedení Omid Kordestani, podle dopisu akcionářům bude nadále sloužit jako poradce společnosti Alphabet.

Google se založením holdingu změní, zeštíhlí. Zakladatelé firmy z něj oddělí své projekty zaměřené například na prodlužování lidského života (společnost Calico), další dceřinou společností bude pravděpodobně Google X a společnost Nest Labs, výrobce chytrých termostatů, kterého Google koupil v lednu 2014.

Jako samostatné firmy budou fungovat i investiční součásti Googlu Google Ventures a Google Capital. Vyčleněná je i divize zaměřená na budování optických sítí Google Fiber.

Google se změnou struktury na holding začne zveřejňovat dvojí hospodářské výsledky. Jedny za samotný Google (vyhledávač, Android, YouTube a další složky) a potom za zbytek firem dohromady. Google tak oddělí výdělečné aktivity od svých dalekosáhlých projektů, které vyžadují velké investice s dlouhodobou návratností.

Zakladatelé Googlu zároveň získají více prostoru na rozvoj těchto aktivit místo zajišťování každodenního běhu původní firmy.

Akcie Googlu na oznámení zareagovaly v prvních okamžicích pětiprocentním růstem.

Otakar Schön - editor

Z chudého Jana z Česka je bohatý John. Vydělává miliony dolarů

John Vanhara je jedním z investorů Dne D. Jeho životní příběh se odvíjí podle pohádkového scénáře. Z obyčejného Jana Vaňhary, který se narodil v Brně, se stal bohatý podnikatel v USA. Hodnota jeho firem se nyní měří v řádech desítek milionů dolarů a do americké státní kasy odvádí milionové daně.

V roce 2002 prodal John Vanhrara v Česku svůj majetek a s manželkou odešel do USA, kde získal podnikatelské vízum.

V roce 2008 rozjel John Vanhara například službu, která umožňuje výhodné nakupování v amerických internetových obchodech. Dnes je to jedna z nejrychleji rostoucích firem v USA. "Věřím, že se dá začít podnikat v jakémkoliv oboru a najít způsob, jak s minimálními náklady udělat velmi úspěšné podnikání," říká podnikatel.

Jako mladík jste byl umělec, maloval obrazy velkého formátu. To by vás ale neuživilo, proto jste se pustil do malování reklam na fasády domů. Kolik toto první podnikání vynášelo?Bylo to relativně těsně po revoluci. Konkurence moc nebylo, takže firma raketově rostla nahoru. Byl jsem hodně mladý a nezkušený. Během krátké doby jsem měl 25 zaměstnanců a vydělával na tu dobu velké peníze. Většinou ke konci roku firmy chtěly utratit peníze za reklamu, to se daly vydělat stovky tisíc korun měsíčně. Ale taky jsem měl vždy pocit, že jsem zestárl za těch pár podzimních měsíců o pár let. Byly to nervy vše organizovat a zvládnout.

Jak jste naložil s prvními podnikatelskými zisky? Čím snadněji vyděláte, tím snadněji utratíte. Bylo to v době, kdy třeba teprve začínaly mobilní telefony, které vypadaly jako kufříky a stály okolo 100 tisíc korun. Za podobné peníze jsem si koupil první Apple počítač. Taky jsem se různě pokoušel expandovat a za to utratil zbytečně spoustu peněz. Koupil zbytečné vybavení nebo investoval do nových podnikání, která nic nepřinesla.

Jaký je váš vztah k penězům, jaké finanční zásady se držíte?Ten vztah k penězům se mi radikálně změnil po odstěhování do USA. Začínal jsem znovu v neznámém prostředí. Měl jsem strach z neúspěchu a věděl jsem, že mi v Americe nikdo nepomůže. To mě nějak donutilo úplně přehodnotit vztah k penězům. Začal jsem si jich vážit. Zbytečně neutrácet. Skoro až do extrému, protože i kdyby se nějakému podnikání nedařilo, tak jsem chtěl prodělat minimum peněz. Nakonec jsem zjistil, že to je dobrý způsob, být opatrný a vždy hledat způsob, jak třeba nemít zbytečně velké náklady. Moje zásada a cíl byly stát se totálně finančně nezávislým. Vědět, že nikdy v životě už nebudu muset pracovat. A tomu jsem vše přizpůsobil.

Utrácel jste někdy i bez rozmyslu? Za co utrácíte? Jako asi každý muž jsem měl zálibu v autech a byl jsem ochoten utratit větší částky za auta. Dnes už mě to ale s auty přešlo. Utrácím asi dost velké částky za cestování a není mi to vůbec líto. Takže z materiálního utrácení jsem teď spíše v tom zážitkovém utrácení. Něco s těmi penězi je potřeba asi dělat. Ale není to bez rozmyslu. Jen si trošku sem tam něco užiji.

Dnes jste finančně nezávislý a na svém blogu píšete – neptejte se mě na částky, co teď platím na daních. Takže mi to nedá – kolik jste letos platil na daních do americké státní kasy? Když vidím částky, co platím na daních, tak si na to pořád nemohu zvyknout. Jde hlavně o poměr k tomu, co utrácím za osobní spotřebu, což není zas tak moc. Třeba poprvé v životě jsem nedávno vypisoval šek na jednu takovou větší splátku daně a ten šek byl na milion dolarů. Nad tím jsem se trošku pozastavil, že takto posílám někomu jeden šek na tak velkou částku. Na daních platím ročně miliony, ale zas tak moc mi to nevadí.

Je podnikání včetně placení daní z příjmů v USA jiné než tady? Jaké jsou rozdíly? Můj dojem je ze zkušeností, které jsem měl v České republice před více než deseti lety. Takže spousta věcí může být dnes jinak. V USA mi připadá, že se hodně vyplácí dodržovat pravidla a nesnažit se něco obcházet. Třeba díky tomu, že platím tak velké daně, mi banky nabízejí neuvěřitelné podmínky na bankovní půjčky. Sklady, do kterých se rozšiřujeme se Shipito.com, proto raději kupuji než pronajímám. A banky se za posledních pár let mohly přetrhnout, kdo nám dá půjčku. Ve stejný okamžik čtu v novinách, ze půjčky údajně nejsou. Jenže to není pravda. Když se firmě daří a ukážete to na daňovém přiznání, tak vám banky peníze doslova vnucují za výborných podmínek.

Mám třeba fixované velmi nízké úroky na 20 let na koupi komerčních skladů. Tohle jsou možnosti, které neuvěřitelně pomáhají mému podnikání. Když zavolám bankéřům, že za měsíc potřebuji 10 milionů dolarů na nějaký sklad, tak řeknou, že není problém, a můžou se přetrhnout, aby tu koupi pro mě financovali. Všechno nějak jde ruku v ruce. Já se soustředím na podnikání, aby šlo co nejlépe. Platím daně. A díky tomu mohu zase využít možnosti na půjčky. V Česku mám pocit, že lidi řeší větší malichernosti nebo hledají způsoby, jak co obejít.

Vlastníte jednu z nejrychleji rostoucích firem v USA. Jaký je váš vlastní recept na úspěch? Člověk musí co nejrychleji získat maximum zkušeností v podnikání v co nejkratším čase. Takže zkoušet, měnit, upravovat a dělat všechno rychle, dokud to nezačne fungovat.

Podnikal jste v řadě oborů, pokud vám některý projekt nevyšel, včas jste ho ukončil. Jak se díváte na neúspěch? Lepší je dívat se dopředu než dozadu. Vždy jde něco vylepšit. Začít nové podnikání. Najít novou příležitost. Když se něco nepovede, tak to nic neznamená. Důležité je, co uděláte dnes, aby se to povedlo zítra.

Kolik korun a do kolika projektů jste ve Dni D celkem investoval? Abych řekl pravdu, tak to nemám přesně spočítané. Na některých projektech jsem se nedomluvil a investoval. Nebo se domluva změnila oproti tomu, co bylo prezentováno v televizi.

Milion korun jste investoval do pilníků na nehty, další investice byla třeba do cyklistických vozíků. Byla to dobrá rozhodnutí?Tak to jsou zrovna příklady, kdy to dopadlo trošku jinak. U pilníků jsem čekal, jestli se paní Zuzaně podaří získat kontrakt, který zmiňovala při natáčení. Ale nikdy nedošlo k tomu, že by ten kontrakt získala. Nabízel jsem jí pak alternativní možnost, že budu investovat peníze do její firmy i bez toho kontraktu, ale nedohodli jsme se na podmínkách. Já jsem chtěl investici dělat postupně a podle výsledků přidávat další finance. Zuzaně se to nelíbilo.

U cyklistických vozíků jsme několik měsíců řešili účetní dokumenty a nikdy jsme je nedostali v jasném formátu. To je problém velkého množství českých podnikatelů, že mají účetnictví trošku nezorganizované nebo neprůhledné. Nakonec jsem jim nabídl, že budu investovat jen v USA do získání nějakých zakázek. Udělali jsme web a kontaktujeme možné odběratele. Objevili jsme, že podobné vozíky v USA už jsou a nějaké firmy na to mají patenty. Trošku se to tím zkomplikovalo, ale hledáme odbyt a řešení, aby se v USA prodeje rozjely.

Věříte, že lze začít podnikat v jakémkoliv oboru s minimálními náklady. Co ale čas? Kolik hodin denně jste musel pracovat, než jste si vydělal první milion dolarů?Pracoval jsem téměř pořád. Tohle skoro nikdo nevidí. V podstatě bez dovolených a sedm dnů v týdnu. Když jsem přišel večer domů z práce, tak jsem si u televize otevřel notebook a dál pracoval třeba do půlnoci. První dva až tři roky byly doopravdy kruté. Možná by to šlo dělat méně intenzivně. Ale měl jsem doopravdy obavu, že neuspěji. Začínal jsem v kompletně novém prostředí v USA a netušil jsem, jak co funguje. Vše jsem se učil od začátku. Včetně angličtiny, kterou jsem zas tak moc neuměl. Takže jsem se to snažil pojistit, jak se dá, a raději jsem všeho dělal více než méně. Ale za tři roky jsem viděl, jak strašně jsem se posunul kupředu. Vydělával jsem tak, že jsem mohl investovat do nemovitostí a zabezpečovat se na celý život. Za tři roky se dá skutečně kompletně obrátit život naruby a dokázat strašně moc.

Teď je jen a jen na vás, kolik času svému byznysu věnujete. Ubral jste? Ubral jsem hodně. Od té doby, co bydlím v Kalifornii u moře, jsem výrazně změnil životní styl. Dokázal jsem se zabezpečit a ta prvotní motivace – strach z neúspěchu – se změnila v něco jiného. Spíše se věnuji strategii. Přemýšlím, co dělat. Co mě zajímá. Bydlím v krásném místě u moře. Celý rok svítí sluníčko a je příjemné teplo. Takže mám chuť a energii něco dělat. Práce mě baví. Ale není to už tak drastické, jako když jsem začínal.

Vaše nejúspěšnější firma se jmenuje Shipito? Jak vznikl tento název? Shipito pochází ze slovního spojení ship it (pošli to) a je tam přidané písmeno "o" na konci. Hledal jsem volnou doménu a tohle na mě vyskočilo, že je volné. Tak jsem měl radost a hned doménu registroval. Název se mi líbil, že je krátký. Takže jsem to bral jako dobré znamení pro začátek tohoto podnikáni.

Nakolik je podle vás důležitý samotný název firmy? Může být název klíčem k úspěchu?Tak název podle mě zas tak strašně důležitý není. Důležitější je, co vlastně nabízíte zákazníkům a jestli jsou nadšeni z toho, co děláte.

Kolik firem nyní vlastníte a kolik lidí zaměstnáváte? Dvě hlavní firmy IncParadise.com na zakládání firem a Shipito.com na posíláni zásilek z USA do celého světa. Pak mám ruce ve spoustě experimentů a projektů. Ale dokud ty projekty nebudou vydělávat alespoň pár set tisíc dolarů ročně, tak to ani nechci nazývat firmami. Prostě to jsou experimenty. Jinak v mých firmách pracuje přes 115 zaměstnanců. Většina je v Shipito.

S jakými lidmi rád spolupracujete a jaký jste šéf? Mám rád upřímné a loajální lidi, kteří se nebojí pracovat, říct pravdu do očí a nepolitikařit. A jaký jsem šéf? To je těžké. To by museli hodnotit ostatní. Já sám se řídím pravidlem, že nedělám nikomu nic, co bych nechtěl, aby se dělalo mně. A to, co chci po lidech, jim vracím. Jsem také loajální, nebojím se pracovat, říkám pravdu do očí a nepolitikařím.

Mzdy bývají v Česku v soukromých firmách tajné, jak je tomu v USA? Jsou výdělky tabu, nebo je prestiží oznámit, kolik si člověk vydělává?Spíše se to taky neříká.

Kolik si mohou u vás zaměstnanci až vydělat, jaké je u vás rozpětí platů? Nástupní plat pro úplně obyčejnou práci v kanceláři nebo ve skladu je 10 dolarů na hodinu (zhruba 210 korun). To je pro člověka, který nemá žádné zkušenosti a my ho vše naučíme. Tak to děláme nejraději. Hodně věcí ve firmě děláme jinak, je jednodušší si vychovat lidi než přeučovat někoho, kdo má špatné návyky. Každý u nás začíná s nižším platem a pak velmi rychle přidáváme na výplatě, když se člověk osvědčí. Přidáno nedostane ale jen jednou za rok, klidně každých pár měsíců. Ceníme si výsledků a podle toho odměňujeme lidi. Takže člověk, co začne dělat za 10 dolarů na hodinu, může během velmi krátké doby být ve vedoucí pozici a vydělávat třeba 50 tisíc dolarů ročně (zhruba milion korun).

Na svém blogu píšete, že byste i třeba zadarmo vyzkoušel profesi pekaře. Proč právě tuto profesi, co vás na ní láká? Tak nejdříve mi vadilo, že v Americe není pořádný chleba. To už se docela začalo měnit. Ale já mám dobré čerstvé pečivo hrozně rád. A hrozně rád se něco učím. Takže doufám, ze si nějaká dobrá pekárna tohle přečte, a až příště přijedu do České republiky, tak mě pozvou na stáž, ať si všechno vyzkouším.

Autor: Eva Sovová

 

Nový "pan Google" je manažer indického původu Pichai. Firma mění celou strukturu

• Reorganizace internetové společnosti má vyústit v přehlednější strukturu.
• Nový konglomerát firem se bude jmenovat Alphabet (anglicky abeceda).
• Zakladatelé Page a Brin se přesunou do vedení Alphabet. Google povede manažer indického původu Pichai.

Sundar Pachai nahradí na pozici šéfa Googlu jeho spoluzakladatele Larryho Page.

autor: Reuters

Změny v globální internetové společnosti Google, které byly oznámeny v úterý, mají hlavní cíl: zlepšit řízení firmy, která se v posledních letech rozrostla o desítky nových aktivit a projektů. Mezi ty patří třeba auta bez řidičů nebo chytré kontaktní čočky. Cílem restrukturalizace také je, aby se v rostoucím počtu projektů Googlu vyznali i investoři a analytici.

Nový konglomerát firem se bude jmenovat Alphabet (anglicky abeceda). Název ale nebude používán jako spotřební značka. Alphabet se v budoucnosti stane mateřskou společností firmy, pod kterou bude spadat on-line vyhledávač Google, jehož součástí zůstanou například přehrávač videí YouTube, software pro mobilní telefony Android, aplikace nebo mapy.

Dalšími divizemi pak budou biotechnologický start-up Calico, firma na investice do vznikajících firem Google Ventures, investiční fond zaměřený na technologické akcie Google Capital a další.

Výkonným ředitelem Alphabetu bude spoluzakladatel firmy Larry Page, zatímco druhý zakladatel, Sergey Brin, bude prezidentem nově vzniklé společnosti. "Naše společnost dnes funguje dobře, ale myslíme si, že ji můžeme učinit ještě čitelnější a odpovědnější," komentoval Page změny prostřednictvím blogu. Sundar Pichai, v Indii narozený manažer, který doposud působil v roli Pageova zástupce, se nyní stává výkonným ředitelem hlavní části firmy, Google Inc.

Investoři oceňují novou strukturu Googlu. Organizací bude připomínat Buffettovu skupinu - čtěte ZDE

Google vznikl v roce 1996 jako výzkumný projekt Page a Brina, tehdejších postgraduálních studentů Stanfordovy univerzity. V roce 2004 firma nabídla investorům svoje akcie na burze a získala tak prostředky na rozvoj. Rostoucí příjmy a razantní nárůst internetových technologií způsobily, že se Google pustil do řady partnerství a projektů, které už stály mimo původní byznys. Tím stále je vyhledávání na internetu, financované penězi od inzerentů.

Krom investic do nových on-line produktů a cloudových řešení se Google postupem času pustil do softwaru a sociálních sítí (Android a Google+), do spolupráce na výrobě telefonů a tabletů (Nexus, nákup Motorola Mobility) i do budování vlastní sítě optických vláken (firma Fiber).

Většinu z ročních příjmů v hodnotě 60 miliard dolarů ale dosud vytváří on-line vyhledávání Google a s ním spojená reklama. Podle agentury Bloomberg to je stále 90 procent všech příjmů.

Dalšími dceřinými společnostmi Alphabetu budou Google X, která experimentuje s projekty automobilů bez řidiče nebo s balony, které pomohou šířit internet v odlehlých lokalitách. Divize Life Sciences zase pracuje na chytrých kontaktních čočkách, jež budou pacientům trpícím cukrovkou nepřetržitě měřit hladinu cukru.

Společnost Nest, kterou Google koupil loni za 3,2 miliardy dolarů, zase vyvíjí domácí spotřebiče a zařízení propojené internetem.

Každá z těchto divizí má mít vlastní manažerský tým. Reorganizace proběhne v jednotlivých fázích a potrvá několik měsíců.

Google nečekaně mění strukturu. Má nového šéfa a stal se součástí holdingu Alphabet - čtěte ZDE

Nová struktura podle analytiků umožní nejen přehlednější investice do jednotlivých částí byznysu, ale usnadní i budoucí nákupy jiných firem nebo případné prodeje aktivit.

"Řádná struktura řízení firmám prospěje," řekl analytik investiční banky společnosti Piper Jaffray Gene Munster televizní stanici CNBC. "Investorům to dává pocit, že všechny tyto projekty, o kterých toho často mnoho nevěděli, budou v lepších rukou a že to vytvoří lepší příležitost, aby některé z nich byly dlouhodobě udržitelné."

Akcie Google v ranním obchodování ve Spojených státech vzrostly o 5,5 procenta. Akcie firmy se letos zhodnotily už o pětinu, zejména po zveřejnění nečekaně dobrých výsledků v prvním čtvrtletí.

"Nám se líbil název Alphabet, protože je to soubor písmen, které představují jazyk − jeden z největších vynálezů lidstva," řekl Page. "A je to také způsob, jak funguje indexace pro vyhledávání Google."

Nový název je podle Page také slovní hříčkou, která naráží na takzvanou hodnotu alfa, finanční pojem vztahující se k výnosnosti investice.

Infografika

Původní název Google vznikl jako špatně napsané anglické slovo googol, označující číslici jedna se sto nulami. To mělo symbolizovat schopnost vyhledávače zpracovávat obrovské množství informací.

Akcie firmy budou podle vedení společnosti převedeny na novou entitu automaticky a nebude to pro akcionáře znamenat žádné další úkony.

Marek Miler

 

Komunitní weby a sociální sítě

Komunitní weby nebo také sociální sítě, jak se jim v česku často říká, jsou fenoménem dnešního internetu. Lidé na nich tráví čím dál tím víc času, píšou o nich papírové noviny i internetové magazíny, řeší se jejich bezpečnost i to, jak tyto stránky ovlivňují lidské myšlení a chování.

U nás si přečtete o těch největších a nejpoužívanějších zahraničí komunitních webech, jako třeba Facebook.com či BeautifulPeople.com, kde panují přísné podmínky pro přijetí, protože tam smějí jen nadprůměrně krásní lidé. Ale také se dozvíte nové informace o českých sociálních sítích, mezi které patří kupříkladu známé filmové čsfd.cz či místo pro vaše fotografie - rajče.ne

Netlog

Ačkoliv komunitních webů je k seznamování na internetu nesčetně mnoho, každý se nějak liší. A hodně od ostatních se pak liší netlog.com...

Badoo

Virtuální seznamka Badoo.cz, to už je v současnosti naprosto normální věc. Sítě nejrůznějších komunitních webů, kde se mohou lidé potkávat...

MySpace

Dlouhou dobu zaujímal server MySpace.com nejvyšší postavení mezi sociálními servery vůbec. Až v roce 2008 se dostal na první místo Facebook...

Facebook

Zakladatel Faceboku Mark Zuckerberg v roce 2004 asi neměl ani nejmenší tušení, jak slavným se jednou stane. I když mnoho lidí jeho jméno nezná...